DPP pro dovozce v Česku: Odpovědnost nesete vy, i když jste výrobek nevyrobili

Pokud dovážíte zboží z Turecka, Číny nebo Indie a prodáváte ho na českém či evropském trhu, máme pro vás důležitou zprávu: odpovědnost za digitální pas výrobku je vaše. Ne výrobce v Šanghaji. Ne speditéra v Hamburku. Vaše.

Mnoho českých dovozců se utěšuje představou, že pokud výrobce není z EU, nespadá pod evropské regulace. To je nebezpečně mylné přesvědčení, které může vést k zadrženým zásilkám na celnici, pokutám a ztrátě přístupu na trh.

Kdo je hospodářský subjekt podle ESPR?

Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků (ESPR) definuje jasnou hierarchii odpovědnosti. Na vrcholu stojí výrobce. Pokud sídlí mimo EU, odpovědnost automaticky přechází na dovozce – osobu nebo společnost, která uvádí výrobek na trh EU poprvé. Pokud je i dovozce jen prostředníkem, odpovědnost se může přenést na zplnomocněného zástupce.

V praxi: pokud jste firma registrovaná v Česku a dovážíte výrobky ze třetích zemí – jste hospodářským subjektem a nesete plnou právní odpovědnost za DPP.

Co přesně máte vyžadovat od zahraničních dodavatelů?

Než se DPP stane povinným, právě teď je čas vyjednávat se svými dodavateli. Zde jsou údaje, které budete potřebovat u typického nebateriového výrobku:

• Úplný seznam materiálů s přesnými procenty (Bill of Materials)
• Informace o nebezpečných látkách (látky SVHC podle nařízení REACH)
• Uhlíková stopa výrobku a obalu
• Země výroby a údaje o závodu (adresa, certifikáty)
• Pokyny k demontáži a recyklaci
• Certifikáty kvality a bezpečnosti (CE, ISO aj.)

Jak zahrnout požadavky DPP do smluv s dodavateli?

Standardní dovozní smlouvy je třeba aktualizovat o nová ustanovení. Klíčové body jsou:

• Povinnost dodavatele poskytovat strukturovaná data v určeném formátu (JSON, XML) u každé zásilky
• Právo dovozce provádět audity nebo najímat třetí strany k ověření dat
• Sankce za poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací
• Ustanovení o aktualizaci – při změně receptury nebo materiálů je dodavatel povinen okamžitě informovat

Specifická rizika u různých dovozních kategorií

Ne všechny výrobky jsou z hlediska DPP stejně rizikové. Zde je stručná mapa rizik:

• Textil a oděvy z Asie: Vysoké riziko – původ bavlny a barviv je obtížně dohledatelný. Vyžadujte certifikáty OEKO-TEX nebo GOTS
• Elektronika z Číny: Vysoké riziko – nebezpečné látky (RoHS), vzácné kovy. Povinná CE prohlášení a seznam materiálů
• Nábytek z Turecka: Střední riziko – důraz na původ dřeva a chemii nátěrů
• Doplňky stravy a kosmetika: Velmi vysoké riziko – přímo se dotýkají zdraví. Úplná dohledatelnost složek je povinná

Celní správa a ČOI: kdo bude kontrolovat

Celní kontrola se změní, ale ne najednou. Podle ESPR bude celní správa při propuštění do volného oběhu vyžadovat registrační identifikátor z registru EU jen u výrobků, na které se už vztahuje akt v přenesené pravomoci, a automatické ověřování začne až po propojení registru s celním systémem EU. Na trhu pak výrobky kontrolují orgány dozoru. U spotřebního zboží je to v Česku hlavně Česká obchodní inspekce (ČOI), která spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu a za porušení zákonů, nad nimiž dohlíží, může uložit pokutu až 50 milionů Kč. Za dozor nad požadavky ESPR (ekodesign) uvádí seznam vnitrostátních orgánů dozoru Evropské komise Státní energetickou inspekci (SEI).

Závěr

Pro české dovozce není DPP abstraktní evropský koncept – je to reálné obchodní riziko s konkrétními finančními důsledky. Ale je to i obrovská příležitost: dovozci, kteří si se svými dodavateli vybudují přísné datové standardy, budou mít spolehlivější, transparentnější a udržitelnější dodavatelské řetězce. V době, kdy se greenwashing trestá, je poctivost tou nejlepší obchodní strategií.