Green Claims je na seznamu návrhů ke stažení. Zákaz zůstává.

Návrh směrnice o environmentálních tvrzeních (Green Claims) je na seznamu nevyřízených návrhů, které Evropská komise hodlá stáhnout. Lhůta je šest měsíců, podle našeho výpočtu tedy přibližně do začátku května 2027. Zákazu obecných environmentálních tvrzení vůči spotřebitelům se to nedotkne, protože pochází z jiného předpisu, který je už přijatý a uplatňuje se od 27. září 2026. Týká se i výrobců textilu, nábytku, stavebních výrobků nebo oceli, pokud se jejich tvrzení dostanou ke spotřebitelům.
Stažením Green Claims by odpadlo ověřování před použitím tvrzení, které návrh předpokládal. Podle platných pravidel vám nikdo předem neřekne, že je tvrzení v pořádku, a důkaz musíte mít v ruce v den, kdy si ho kontrolní orgán vyžádá.
Stažení návrhu Green Claims je ohlášené, ale zatím se nestalo
Návrh Green Claims, COM(2023) 166 final, 2023/0085(COD), je pod bodem 4 v příloze III pracovního programu Evropské komise na rok 2027, COM(2026) 710 final, přijatého 4. listopadu 2026. Příloha uvádí 18 nevyřízených návrhů a poznámka pod čarou upřesňuje, že je Komise hodlá do šesti měsíců stáhnout. Podle našeho výpočtu to znamená přibližně do začátku května 2027.
Podle odůvodnění Komise se spolunormotvůrci textem zabývají déle než tři roky, pokusy předsednictví Rady v roce 2025 neuspěly a je nepravděpodobné, že by návrh v přiměřené lhůtě získal podporu Rady. O návrhu, který by text nahradil, se odůvodnění nezmiňuje. Zda se jeho části vrátí v jiném návrhu, není známo.
Záměr ještě není stažení. V terminologii Evropského parlamentu pro stav legislativních postupů je návrh „stažený“ teprve po zveřejnění stažení v Úředním věstníku. Titulky se slovy jako „zrušená“ předbíhají události.
Komise už jednou takový záměr oznámila, 20. června 2025, a trialog plánovaný na 23. června 2025 se nekonal. Pracovní program na rok 2026, COM(2025) 870, ale návrh dál vedl jako nevyřízený. Teď je záměr zapsaný v přijatém dokumentu Komise a má lhůtu. Chronologii vedeme na stránce změn v předpisech.
Stažením Green Claims by odpadlo ověřování tvrzení před použitím
Spolu s návrhem Green Claims, který se 4. listopadu 2026 dostal na seznam návrhů ke stažení, by odpadlo i ověření nezávislým subjektem před použitím tvrzení. Text z 22. března 2023 by vyžadoval, aby se výslovná environmentální tvrzení opírala o uznávané vědecké důkazy s přihlédnutím k životnímu cyklu a aby je před použitím ověřil akreditovaný nezávislý subjekt. Směrnice (EU) 2024/825 žádné takové ověření neobsahuje.
Bez tohoto ověření máte o jeden postup méně, jenže vám také žádný nezávislý subjekt neřekne, ještě než dáte katalog do tisku, zda tvrzení obstojí. Platná pravidla s takovou odpovědí nepočítají: žádný orgán tvrzení předem neschvaluje.
Kontrola přichází až po uvedení výrobku na trh a provádí ji vnitrostátní orgán ochrany spotřebitele. Jestli důkaz stačí, posuzujete sami, dokud si ho někdo nevyžádá.
Směrnice 2024/825 na seznamu návrhů ke stažení být nemůže, protože už je přijatá
Směrnice (EU) 2024/825, známá jako směrnice o posílení postavení spotřebitelů, se uplatňuje od 27. září 2026. Seznam v příloze III pracovního programu na rok 2027 zahrnuje nevyřízené návrhy, takže přijatý předpis se na něj dostat nemůže a směrnice zůstává nedotčena.
Směrnice přidává nové praktiky na evropskou černou listinu nekalých obchodních praktik. Jednou z nich je obecné environmentální tvrzení („ekologický“, „zelený“), pokud obchodník nedokáže prokázat uznaný vynikající environmentální profil. Podrobně jsme rozebrali šest praktik týkajících se zelených tvrzení.
Transpozice do českého práva běží jako sněmovní tisk 53. Při naší kontrole 26. září 2026 neměl tisk za sebou třetí čtení, takže nová černá listina praktik nekalých za všech okolností tehdy v Česku vymahatelná nebyla. Obecný zákaz klamavých praktik platí dál. A český vývozce, který prodává jinde v EU, se řídí pravidly trhu, na který prodává.
Evropské pravidlo pro sankce je v čl. 13 odst. 3 směrnice 2005/29/ES. Pokud se sankce ukládají podle článku 21 nařízení (EU) 2017/2394, tedy v koordinované akci proti rozšířenému protiprávnímu jednání, musí maximální pokuta činit nejméně 4 % ročního obratu obchodníka v dotčeném členském státě nebo státech. Jde o spodní mez stropu pokuty, ne o minimální sankci a ne o podíl z celosvětového obratu. Kolik konkrétní pokuta činí, se rozhoduje na vnitrostátní úrovni.
Do působnosti spadají i názvy. Definice environmentálního tvrzení ve směrnici zahrnuje obchodní značky, názvy společností nebo názvy produktů a Komise ve svých otázkách a odpovědích uvádí, že „eko“ nebo „zelený“ v názvu značky či výrobku může být environmentálním tvrzením.
Týká se zákaz obecných environmentálních tvrzení výrobce, který prodává přes obchodní řetězec?
Směrnice (EU) 2024/825 upravuje vztahy se spotřebiteli (B2C). Podle našeho praktického výkladu ale pravidla pocítí i výrobce, který prodává přes obchodní řetězec, a to od chvíle, kdy se na daném trhu uplatňují: očekáváme, že obchodník, který tvrzení směřuje ke spotřebiteli, si od výrobce vyžádá data.
Ve svých nezávazných otázkách a odpovědích Evropská komise uvádí, že firemní weby se smíšeným obsahem pro spotřebitele a pro firmy pravděpodobně spadají do působnosti, pokud se obracejí na spotřebitele.
Za konkrétním tvrzením stojí ověřené složení, změřený recyklovaný obsah, environmentální stopa a údaje o životnosti a opravách. Data tohoto druhu se pravděpodobně dostanou i do digitálního pasu výrobku podle ESPR: akt v přenesené pravomoci pro textil se očekává kolem roku 2027, požadavky na nábytek kolem roku 2028. Kdo si tato data uspořádá kvůli svým tvrzením, bude mít alespoň část připravenou i pro pas.
Pas ani registr EU ale neověřují, zda je tvrzení pravdivé, takže pas sám o sobě pravdivost tvrzení nedokládá.
Co uchovávat ke každému environmentálnímu tvrzení, než si orgán vyžádá důkaz
Zákazy doplněné do přílohy I směrnice 2005/29/ES uplatňuje vnitrostátní orgán ochrany spotřebitele až po uvedení výrobku na trh, a to tam, kde už je členský stát provedl. Proto si ke každému tvrzení veďte záznam, ve kterém bude:
- přesné znění;
- místo, kde se objevuje, včetně názvu výrobku a katalogu;
- datum, kdy bylo použito;
- dokument, o který se opírá;
- jméno odpovědné osoby ve firmě.
Tady je příklad, který jsme si pro tento článek vymysleli. „Ekologická matrace“ je obecné tvrzení. „Potah z 60 % recyklovaného polyesteru“ je tvrzení konkrétní a lze ho ověřit, pokud si uchováte doklad k příslušné šarži. Týká se ale jen potahu, ne celé matrace. Vydávat tvrzení o části výrobku za tvrzení o celém výrobku je další ze zakázaných praktik.
Datum je důležité, protože kontrola přichází až po uvedení na trh a podle nás bude záležet na tom, jaká data jste měli v den, kdy jste tvrzení použili. Proto se v naší platformě každá změna pasu zapisuje do auditní stopy, do které se záznamy pouze přidávají. Ta ukazuje, co a kdy bylo zapsáno, ale nedokazuje, že je tvrzení pravdivé. Stejnou disciplínu udržíte i v obyčejné tabulce, pokud se staré řádky nepřepisují.
Kdyby si vnitrostátní orgán ochrany spotřebitele zítra vyžádal důkaz k environmentálnímu tvrzení na vašem nejprodávanějším výrobku, jaký dokument byste poslali a jaké datum by na něm bylo?
Jak vypadají uspořádaná produktová data, ukazují naše ukázkové pasy.
Zdroje: COM(2026) 710 final, příloha III, bod 4; COM(2025) 870; COM(2023) 166 final; směrnice (EU) 2024/825; směrnice 2005/29/ES, čl. 13; sněmovní tisk 53.
Zdroje
- pracovního programu Evropské komise na rok 2027 — commission.europa.eu
- Směrnice (EU) 2024/825 — eur-lex.europa.eu
